Současnost a historie řeky Moravy
Přírodní park Strážnického Pomoraví
Strážnické Pomoraví svojí rozlohou 31 km2 zaujímá širokou oblast toku řeky Moravy a jejího přítoku Veličky, včetně přilehlých slepých ramen, lužního lesa a záplavových luk. Oblast byla vyhlášena ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000 a je jedním z Významných ptačích území v rámci programu BirdLife International. Oblast je nazývána též „Moravskou Amazonií“ díky nepropustným a zaplavovaným půdám s lužními lesy a meandrujícím tokem řeky Moravy.
Park se nachází na hlinitojílovitých naplaveninách nivy řeky Moravy. Geologickým podložím jsou čtvrtohorní sedimenty, které leží na starším třetihorním jílovitém a písečném podkladu. Mladší čtvrtohorní sedimenty tvoří říční uloženiny a váté písky, po nichž je pojmenována místní stejnojmenná chráněná oblast Váté písky. Vrstva těchto sedimentů, které byly nahromaděny během poslední doby ledové, dosahuje mocnosti 6-9 m. Geologicky nejmladšími sedimenty jsou povodňové hlíny, uložené v dobách mezi 12. a 13. stoletím, které vznikaly v souvislosti s odlesňováním povodí, a se vzrůstající intenzitou pokračuje tento proces dodnes. Na rozhraní řeky a vátých písků dochází ke značné erozi vedoucí k několikametrovým posunům koryta za rok.
Velkou zajímavostí jsou petrifikované fosilní zbytky stromů, které se uchovaly v říčních sedimentech a díky změnám toku se po tisících letech znovu dostaly na zemský povrch. Na pravém břehu Moravy u Strážnice bylo nalezené dřevo datováno do doby před 44 tisíci lety. Z oblasti Bzence-Přívozu bylo datováno stáří dubového kmene na 1940 let.
Vzácně jsou v oblasti k nalezení též zuby či kosti větších savců. Strážnické Pomoraví je díky letitým stromům významnou hnízdní oblastí čápa bílého, volavky popelavé a luňáka hnědého. Písčité a štěrkové pláže u koryta řeky osidlují kulík říční, pisík obecný, břehule říční a ledňáček říční. Druhy protahující a zimující jsou kormorán velký, volavka bílá, moták pilich a orel mořský.
Přírodní památka Váté písky
Poslední neregulovaný úsek řeky Moravy na dolním toku začíná pod Vnorovským jezem. Morava zde vstupuje do oblasti vátých písků známých jako “Moravská Sahara”. Dnes jsou duny osázeny borovým lesem a jen obrovská pískovna v Bzenci Přívozu připomíná poušť.
Národní přírodní památka (NPP) Váté písky je součástí přírodního parku Strážnické Pomoraví. NPP Váté písky se nachází po obou stranách železniční trati mezi stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec-kolonie v šířce až 100 m a v délce 5-6 km na ploše asi 34 ha. V širším slova smyslu je toto území zasahující až k řece Moravě. Vznik tohoto úkazu je vysvětlován různě. Podle některých, sem koncem doby ledové větry odkudsi navály deseti až dvacetimetrovou vrstvu písku. Skutečnost je však taková, že písky pocházejí z fluviálních sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy později vyváty a místy dosahují mocnosti až 30 m. Vyhláškou ONV Hodonín z 25. 10. 1990 zde byla zřízena národní přírodní rezervace na plaše 94,56 ha, a od roku 1992 přímo národní přírodní památka Váté písky.
Pramen řeky Moravy
Základní informace:
Délka toku: 353 km
Pramen: pod vrcholem Králického Sněžníku 1 370,67 m n. m.
Ústí do: Dunaj